Job calling

V práci

Call Centrum

V práci je to fajn. Práce sama o sobě není bůhvíjakí lábuž, ale máme tu tak výbornej tým, že se na ty šichty občas fakt těším. Prakticky tu není co dělat. Často jsem placená jenom za celej den sezení u počítače a vyřízení jednoho jedinýho hovoru, kterej mi za 9 hodin tady přišel. Většinou v minutu před koncem pracovní doby.

Na týhle práci jsou blbý dvě věci. První je, že jste donucený sedět na židli strašně dlouhou dobu. Když se chcete projít a trochu se protáhnout, uděláte to dvěma způsobama. Buď tím košér, že si prostě změníte status v systému na pauzovej a jdete se projít nebo si dáte záchodovej a jdete se projít stejně. Akorát vás nikdo nesmí načapat a musí to být pod deset minut, jinak začnete být pohlavářům podezřelí a mohli by se v tom začít nepříjemně šťourat.

Co se týče toho druhýho případu, je důležitý si dát pozor, aby zrovna nešli kouřit nějaký krysy (mám na mysli práskači nebo pseudo-šéfy). To pak ztratíte kredibilitu a projde vám toho o hodně míň. To nechcete.

Druhá nepříjemná věc je, že náš all-star team má neustále šichty tak, že se skoro nikdy nesejde. Takže je dost častý a když máme volno, tak se poměrně čelenžující, skoro nemožný.

Reklamy