ticho

Jak televize jela

Jo, je to tak. Dřív jsem nechápala ty lidi, kteří doma nemají televizi. Co proboha celé dny dělají? Jak se zabaví? Opravdu jsem tomu nerozuměla. Chudáci se ubírají o takový životní dar…

To zní ale co? Teď zpětně je mi spíš líto sama sebe, jak hloupá jsem byla. Ale k takovému poznání si musí každý člověk dojít sám. A napadalo mě, že ani neví, o jaké zážitky přicházejí, když se nemůžou dívat na pořady, jako je Prostřeno a sledovat večerní seriály a pohádky a všechno to ostatní, co bavilo mě.

Teď už to vím, proč o nic nepřicházeli. Oni si nenechali mluvit televizi do života. Neměli zájem sledovat životy jiných, a aby se jim vluzovaly do bytu. Zbytečně a k ničemu. Sledujete třeba zprávy? K čemu to je? Valí se na vás tuny marastu a negativních energií. Potřebujete to? Teda měla bych se hlavně zeptat, jestli si to uvědomujete.

Uvědomujete si to?

Já jo a jsem moc ráda. Dneska už existují DVD, která se dají všude sehnat, a na nich filmy, které si v televizi rozhodně můžu nechat ujít. Občas také kouknu na web a hodně zajímavých pořadů se dá zpětně přehrávat z archivu. Nebo jsou k mání na Youtube. Počítač nebo tablet má dnes snad každý a proto televize jela. Zatím je teda jen odpojena, pečlivě zabalena a složena v chodbičce čekající na svou další cestu. Ale můžu říct, že jede – je na cestě ode mě. Děkuji ti má milá televize.

broken tv